Dnes vzbudil velký ohlas rozhovor Ivany Svobodové z Respektu s poslankyní ČSSD Pavlínou Nytrovou. Ta kromě osvěžujících myšlenek typu “homosexuálové o sobě už otevřeně říkají, že jsou i pedofilové” popisuje v tomto rozhovoru také různé zdroje, ze kterých její tvrzení vznikají. Samotný obsah rozhovoru, byť může být pro řadu lidí šokující, autor řešit nechce, stejně jako skutečnost, že tato a podobná tvrzení padají od poslankyně reprezentující sociálnědemokratický proud. Co je však pro člověka z factcheckingového projektu zajímavé, je právě odvolávání se na pochybné, informačně prázdné či přímo komické (diskutéři z Novinek odpustí) zdroje.

Paní poslankyně například uvádí na dotazy na své zdroje:

“Na internetu. Komentáře pod články, které se této problematiky týkají, na Novinkách a jiných webech. Píší tam i lidé, co žijí v Norsku (...) někde jsem se to dočetla na internetu (...) Nemám v této oblasti žádné poradce. Tady se řídím svým srdcem.”

Bedlivému pozorovateli nejrůznějších diskuzních relací může vytanout na mysl vystoupení paní Jany Yngland Hruškové v pořadu Máte slovo. Ta jako své zdroje informací uvedla, že vychází “ze zdrojů” a od známých v Německu. Doplnila to rovněž replikou “ňuňuňu” směrem k tazateli. Paní Hrušková se tímto vystoupením stala hvězdou sociálních sítí, byť asi ne zcela v pozitivním světle. Srovnání mezi oběma dámami ovšem není zcela namístě. Pavlína Nytrová totiž disponuje poslaneckým mandátem a spolurozhoduje při tvorbě legislativy o zákonech pro 10 a půl milionu obyvatel České republiky. Občan-volič by měl požadovat, aby jeho volení zástupci vycházeli při své práci ze sofistikovanějších podkladů, než je hlas jejich srdcí a diskutující masa pod články na serveru Novinky.

Toto se ale netýká pouze poslankyně Nytrové. V poslední době lze především na Facebooku narazit na různé české politiky, kteří sdílí s pohoršením či jen tak zprávy a informace z krajně nedůvěryhodných serverů, popř. zcela bez rozmyslu, kdy je zjevné, že jde o naprostou hloupost.

Tak např. poslanec Holík si v prosinci 2015 všiml nálezu Peroutkova článku. Jeho investigace měla ovšem pouze jednu drobnou malou vadu. Šlo o “nález” Radmily Kleslové z léta 2015, tedy o podvržený článek. Panu poslanci to ale nezabránilo tuto informaci šířit a to navíc s komentářem, že “prohlaná média o tom mlčí jako hrob”.


Druhým příkladem může být paní poslankyně Jana Lorencová. Tu v poslední době, zdá se, extrémně zaujal web Rukojmí.cz a autor Břetislav Olšer, což je blogger, který mívá k faktům poměrně flexibilní postoj. Kromě tohoto jistě podnětného webu pak paní poslankyně pracuje také s Aeronetem či Sputnikem (stačí si projít její Timeline na Facebooku).

Pomyslnou třešničkou pak byl status paní poslankyně týkající se mrtvého Gorbačova (a přirozeně mlčících médiích). Pokud by vás to zajímalo, tak Gorbačov doposud žije, navzdory informaci poslankyně Lorencové.

Jde pouze o některé z příkladů poslanců, napříč spektrem bychom našli řadu dalších příkladů (jmenujme např. ještě pana Okamuru - viz poslední blog Demagog.cz), kdy naši zástupci využívají pro svou komunikaci s veřejností poměrně pochybné zdroje.

Je nepochybně správné, že jsou v Poslanecké sněmovně reprezentovány nejrůznější názory, tedy i takové, které mohou být pro jiné lidi pobuřující. Problematické ovšem je, když lidé, kteří rozhodují o zákonech pro 10 a půl milionu obyvatel naší země vycházejí ve svých rozhodováních z obskurních, manipulativních či dokonce chimerických zdrojů informací. Jejich rozhodování totiž může pak ve finále mít často cenu pouze toho zdroje, z nějž vychází. A to v případě odvolávání se např. na diskutéry z Novinek.cz je cena nevalná.

 

Autor je vedoucím projektu Demagog.cz.